9. ročník

Vyznáte se v sopkách?

30. prosince 2010 v 16:12
Na posledních vyučovacích hodinách přírodopisu jsme mluvili o sopkách a sopeční činnosti. Jestli vás téma zaujalo zkuste si dát krátký test. Co víte o historii i současnosti sopek?

náhled obrázku
   1.Na Zemi je zhruba 500 tzv. ,,spících sopek". Kolik přibližně jich je
aktivních?
a)   50
b)   200
c)   500
d)  1200

2. Jaký typ sopky má za sebou nejdestruktivnější
výbuchy (například erupci Vesuvu, která pohřbila Pompeje?
a) struskový kužel
b) stratovulkán
c) štítová sopka
d) na typy ničivost erupce nezávisí

3.Typickým příkladem kuželovité sopky je
a) Hora St. Helens v USA
b) Vesuv v Itálii
c) Stromboli v Tyrhénském moři
d) Fudži v Japonsku

4.Který z následujících typů erupcí nejenže nemívá katastrofické následky, ale bývá navíc pro svou aktivitu s oblibou pozorován vědci, místními a turisty?
a) pliniovský typ
b) strombolský typ
c) havajský typ
d) peléský typ

5.Jak se nazývá sopečné souostroví v Tichém oceánu, dnes již nerozlučně spjaté se jménem Charlese Darwina?
a) Kurilské ostrovy
b) Orkneje
c) Nová Guinea
d) Galapágy

6. Jedním z projevů sopečné činnosti je vypouštění plynu do okolí, které můžeme hojně pozorovat například ve známé oblasti Yellowstonského národního parku. Nazývá se
a)fumarola
b) lapily
c) puma
d) kaldera

7. Doposud nejničivější zaznamenanou vulkanickou erupci, která postihla 1/13 plochy Země, způsobila v roce 1883 indonéská sopka
a) Stromboli
b) Krakatau
c) Etna
d) Mount Pelée

8.Výbuch sopky Thiery v 17. století př.n.l. pravděpodobně způsobil zemětřesení a vlny tsunami, které smetly z povrchu      
a) mykénskou civilizaci
b) babylonskou říši
c) mínojskou civilizaci         
d) Atlantidu
  
9. Nejaktivnější sopkou světa,dnes činnou téměř nepřetržitě, je tzv. královna sopek
a) Etna
b) Vesuv
c) Santorin
d) Krakatau

10. Zřejmě největším vulkánem Sluneční soustavy je 27 km vysoký Olympus Mons na planetě
a) Merkur
b) Neptun
c) Venuše
d) Mars

Řešení: 1C,2B,3D,4B,5D,6A,7B,8C,9A,10D

Předchůdci člověka.

17. ledna 2010 v 14:48
Předchůdci člověka.
Australopithecus
- typ drobnější -výška 115- 120cm, váha 25- 35 kg. pravděpodobný předchůdce rodu Homo.
-typ robustní, 135-155 cm, váha 60-80 kg.
Pohyb po 2 končetinách, chůze těžkopádná, živil se rostlinnou potravou a drobnými živočichy.Používal kamenné nástroje a zbraně. Žil v Africe.

Homo habilis = člověk zručný.
Výška 120-150 cm, váha 30-40 kg. Pohyb vzpřímený, žil v tlupách, sběrač, lovec. Vyráběl primitivní nástroje z kamene. Byl již schopen vytvořit jednoduchý přístřešek. Savany, řídký les, skalnatá údolí. Žil v Africe, Asii, Evropě.

Homo erektus = člověk vzpřímený.
Výška 150 - 170 cm. Vzpřímená postava, kolektivní lov, primitivní řeč, používal oheň, rozvoj mozku a vědomí.
Žil v Africe, Evropě (v Itálii, ve Španielsku, Německu) - člověk heidelberský.
V Asii(Jáva) - člověk pekingský.

Neandrtálec = člověk pravěký.
Výška 155-165 cm. Téměř vzpřímený, robustní typ, masivní lebka, široký plochý nos, chyběl bradový výběžek. Znal oheň, byl lovcem, sběračem ovoce, žil v tlupách. Obýval jeskyně a skalní převisy. Žil v Africe, Asii,Evropě. Slepá větev- vymřel před 40-25 tis.lety.

Kromaňonec = člověk předvěký.
Výška až 165 cm. Kočovný způsob života. Vyráběl nástroje, zbraně, ozdoby, nádoby, tvořil jeskynní malby a sošky. Budoval obydlí. Zpracovával různé materiály i kov. Usedlý způsob života, používal artikulovanou řeč, pohřbíval mrtvé, různé rituály, zemědělec. Žil v Asii, Africe, Evropě.

Homo sapiens sapiens.
Anatomicky moderní člověk. Žil v Africe,Austrálii na Nové Guinei, v Tasmánii, Evropě. U nás se vyskytují četná naleziště.žil v rodových společenstvích.

Vývoj Země, života a člověka.

6. ledna 2010 v 20:18
Vývoj Země, života a člověka.
Od vzniku Země k nejstarším formám života.
Vznik Země se dělí na časové úseky: dlouhé = geologické éry
kratší = periody
Domněnka - Země vznikla shlukováním mezihvězdné látky, která se poté rozžhavila. → počátek geologického období vývoje Země → prvotní zemská atmosféra, jejím ochlazováním vznikala prvotní hydrosféra → oběh vody.
Období bez života → první formy života , koacerváty, předchůdci buněk,první nedokonalé buňky, bakterie,sinice v prahorách. Koncem prahor se vyvinula buňka s typickým jádrem. V buňkách začala probíhat prvotní fotosyntéza.
Starohory - rozšiřovaly se bakterie, sinice i jednobuněčné řasy, na konci mnohobuněčné organismy.


Prvohory - éra trilobitů.
Bouřlivý rozvoj organismů žijících ve vodním prostředí, a to bezobratlých i obratlovců. Nejznámější trilobiti, hlavonožci a korali. Koncem prvohor - ryby, obojživelníci a plazi
Karbon - rozšířily se stromovité kapradiny, přesličky, plavuně…
- velké zalednění, hercynské (variské) vrásnění, černé uhlí.
Perm - objevily se nahosemenné rostliny.
Důkazy o životě - zkameněliny. Vůdčí zkameněliny-zbytky organismů , které se rozšířili do mnoha oblastí světa, avšak brzy vymřely.
Paleontologie - studuje zkameněliny vyhynulých organismů .


Druhohory - éra plazů.
Trias - vznik mohutných vrstev vápenců a dolomitů, celkové oteplení. Živé organismy: hlavonožci, amoniti, první savci, první dinosauři, rozvoj nahosemenných rostlin, stromové přesličky.
Jura - zaplavení souše mořem, rozpad Pangey. Živé organismy: amoniti, belemniti, ryboještěři, první pravé žáby, první praptáci, rozvoj dinosaurů.
Křída - alpínské vrásnění,dopad velkého meteoritu. Živé organismy: rozvoj planktonu, vymření dinosaurů, přečkali savci, počátek krytosemenných rostlin.

Třetihory - éra savců.
Paleogén - alpínské vrásnění - rozvoj ptáků, rychlý rozvoj savců, první kopytníci a šelmy, jednoděložné a dvouděložné rostliny.
Neogén - vznik hnědouhelných pánví, pozvolné ochlazování, rozvoj chobotnatců a koňovitých, první předchůdci člověka, opadavé listnaté stromy(bříza, dub,buk, javor aj.)

Čtvrtohory - éra člověka.
Pleistocén - střídání dob ledových a meziledových, vznik dnešního reliéfu, srstnatí chobotnatci (mamuti) a nosorožci, rozvoj hominidů.
Holocén - oteplení po posledním zalednění,dokončen vývoj člověka do současné podoby.

diamant

10. října 2009 v 22:16

V jihoafrickém dole našli pětisetkarátový diamant

Diamant
Johannesburg - V jihoafrickém dole Cullinan byl minulý týden vytěžen víc než pětisetkarátový diamant mimořádné kvality, řazený k 20 největším diamantům na světě. Právě z Cullinanu pochází vůbec největší diamant. Našli ho před 104 lety, měl přes 3 000 karátů a byl rozdělen na devět částí. Ta největší je Hvězda Afriky. Má 530 karátů a je součástí britských korunovačních klenotů. "Důl Cullinan světu znovu odkryl úžasný, významný a velký diamant," napsal v prohlášení generální ředitel konsorcia Petra Diamonds, které důl vlastní.

Diamant má přesně 507,55 karátu a váží zhruba 100 gramů. Teď je v rukou odborníků, kteří určí jeho čirost a barvu. Za nejvzácnější jsou považovány diamanty červené, hned po nich jsou ceněny modré. Loni v Cullinanu našli modrý diamant Star of Josephine, který byl letos vydražen za rekordní cenu odpovídající 185 milionům korun.
Cena drahého kamene nebude ještě hodně dlouho známa. Nyní tým odborníků bude zkoumat, co se dá z diamantu vyrobit. "Cena se odvíjí od několika parametrů. Jsou jimi především váha, pak je to barva, čistota a u suroviny ještě její zpracovatelnost," uvedl ředitel Diamonds International Corporation Přemysl Synek.

Důl Cullinan byl otevřen roku 1902 asi 40 kilometrů východně od Pretorie. Našlo se v něm značné množství vzácných modrých diamantů. Do roku 2007 důl vlastnil největší producent diamantů na světě, skupina De Beers. Konsorcium Petra Diamonds jej odkoupilo za 100 milionů eur (2,5 miliardy korun).
 
 

Reklama