8. ročník

Lidská plemena

10. října 2010 v 9:19
Lidská plemena.
 Každé plemeno(rasa) je vybaveno vlastnostmi, které získalo během dlouhodobého historického vývoje. 
Lidské plemeno
bílé - europoidní
žlutohnědé - mongoloidní
černé - negroidní
vlasy
mírně vlnité až vlnité
rovné, husté, silné
kudrnaté
vlas vystupuje z kůže
šikmo
kolmo
šikmo
barva vlasů
různé barvy
černé, černomodré
tmavě hnědé,černé
barva pleti
světlá až tmavěhnědá
nažloutlá,světlá,snědá
hnědá až černá
obličej
střední, užší hlava
široký,výrazné lícní kosti,šikmé oční štěrbiny
široký, masité rty
nos
výrazný
středně široký
široký plochý
ochlupení u mužů
hodně vyvinuté
řídké
řídké
místo původu plemene
Evropa, Blízký východ
Asie
Afrika, Austrálie, Asie

neandertálci

9. října 2009 v 20:25

Vědci tvrdí, že odhalili záhadu vymření neandertálců

K zánik neandertálců zřejmě přispěl významně i extrémně nízký stav jejich populace. V závěrečné etapě jejich existence žilo na evropském kontinentě jen 7000 až 10 000 těchto hominidů. Jde o závěry výzkumu mezinárodního týmu vědců, který provedl zatím nejrozsáhlejší genetickou analýzu kosterního materiálu neandertálců. Studie byla připravena pro páteční vydání časopisu Science.


Málo početná populace je citlivá na jakékoliv změny. Vymření druhu pak může snadno nastat například kvůli epidemiím nebo nedostatku potravy. Podle dosavadní hypotézy měli být neandertálci vytlačeni před zhruba 30 000 lety novými příchozími z Afriky, lidmi dnešního typu.
Provedený výzkum jednoznačně dokládá, že neandertálský pračlověk nepatří mezi přímé předky současného člověka, interpretuje získaná data spoluautor studie Ralf Schmitz. Genetické projekty zaměřené na zodpovězení otázky příbuznosti moderních lidí a neandertálců začaly již asi před deseti lety.
Nejnovější genetický výzkum provedl na dosud nejpočetnějším souboru kosterního materiálu neandertálců tým pod vedením Adriana W. Briggse a použil metody, "o kterých jsme ještě před třemi lety ani nesnili", zdůrazňuje Schmitz. Šest sledovaných fosílií pochází z doby před 60 000 až 40 000 lety z oblasti dnešního Španělska, Německa, Chorvatska a Kavkazu.
Vědci pozornost soustředili na analýzu mitochondriální DNA (mtDNA), část genetické informace, která se dědí pouze v mateřské linii. Nečekaným zjištěním bylo, že podoba mtDNA u neandertálce z Německa a Chorvatska byla zcela identická. Vysvětlením je, že oba jedinci pocházeli ze stejné "pramatky". Navzdory velké geografické vzdálenosti se všichni zkoumaní neandertálci z pozdní fáze geneticky velmi podobali, což dokládá relativně málo početnou populaci.
Možnost, že se přece jen v DNA neandertálců podaří objevit doklady pro příbuznost neandertálců a moderního člověka, je podle Ralfa Schmitze velice nepravděpodobná.



Pro opakování - stavba kosterního svalu

22. listopadu 2008 v 23:26

Obr. Ukázka přehnaně zvětšeného objemu kosterních svalů, jež lze považovat za poruchu organismu
Obr. Stavba příčněpruhovaného svalu

Pro opakování - Osní kostra

22. listopadu 2008 v 23:21
 
 

Reklama