7. ročník

Významné mořské ryby.

7. října 2011 v 21:11

Významné mořské ryby.

Jsou hlavním zdrojem výživy značné části obyvatelstva mořského pobřeží.

Sleď obecný.Má velké hladké opadavé šupiny. Táhne za potravou a k místům tření.

Soubor:Herringadultkils.jpg Ryby - Bezostní - Sleď obecný (Clupea harengus)

------------------------------------------------------------------------

Treska obecná.150 cm; vyznačuje se malými břišními ploutvemi, malými hladkými šupinami a obyčejně jedním vousem na bradě.

Ryby - Hrdloploutví - Treska obecná (Gadus morhua)

-------------------------------------------------------------------------

Tuňák obecný.2,5 m; 300 kg. Jeho tělo je kryto drobnými šupinkami, jen kolem prsních ploutví tvoří velké šupiny pancíř.Obě hřbetní ploutve leží blízko sebe, za druhou hřbetní a za břišní ploutví jsou malé ploutvičky.

Ryby - Ostnoploutví - Tuňák obecný (Thynnus thynnus)

--------------------------------------------------------------------------

Makrela obecná.45 cm; rychle plovoucí dravá ryba s malou, hluboce vykrojenou ocasní ploutví, se dvěma hřbetními ploutvemi a s přídatnými ploutvičkami za druhou hřbetní a za řitní ploutví.

Ryby - Ostnoploutví - Makrela obecná (Scomber scomber)

------------------------------------------------------------------------------

Sardinka obecná.26 cm; má paprsčité rýhované žaberní víčko. Žije v hejnech a živí se planktonem.

Ryby - Bezostní - Sardinka obecná (Clupea pilchardus)

-------------------------------------------------------------------------

Losos obecný. Podobá se sladkovodnímu pstruhovi.

Obvykle stříbřitě šedé tělo poseté černými skvrnami.

Ryby - Bezostní - Losos obecný (Salmo salar L.)

-----------------------------------------------------------------------

Jeseter ruský. Délka 2,3 m a hmotnost 120 kg. Žije v kaspickém a Černém moři. Cenná, hospodářsky významná ryba. Patří mezi nejčastěji lovené jesetery.

Ryby - Chrupavčití - Jeseter ruský (Acipenser gueldenstaedti Brandt)

Čeleď hvězdnicovité.

6. června 2011 v 20:47
Čeleď hvězdnicovité.
Květenství = úbor. Dva typy květů - jazykovité a trubkovité. Vespodu úboru je zákrov. Plody - nažky, mohou být opatřeny chmýrem.
Zástupci.
Locika setá=hlávkový salát. Listová zelenina.
Locika setá
------------------------------------------------------------------

Astra alpská.Okrasný druh.
Hvězdnice alpská,Aster alpinusHvězdnice alpská,Aster alpinus
----------------------------------------------------------------------
Aksamitník = afrikán - okrasný druh.
Aksamitník rozkladitý,Tagetes patulaAksamitník rozkladitý,Tagetes patula
-----------------------------------------------------------------------------
Měsíček lékařský. Léčivka-zvyšuje sekreci žluče, potlačuje růst baktérií, urychluje hojení hnisavých ran.
Měsíček lékařský,Calendula officinalisMěsíček lékařský,Calendula officinalisMěsíček lékařský,Calendula officinalis
--------------------------------------------------------------------------------------
Řebříček obecný - uvolňuje křeče, povzbuzuje vylučování žaludečních šťáv, utišuje kašel, kladně působí na krevní oběh.
Řebříček obecný,Achillea millefoliumŘebříček obecný,Achillea millefolium
---------------------------------------------------------------------------------
Bodlák obecný. Byllina rozšířená na rumištích, podél cest a na pastvinách.
Soubor:Carduus acanthoides L ssp.acanthoides.jpg
------------------------------------------------------------------------------------
Pěťour maloúborný. Jednoletý plevel.
pěťour maloúborný - pěťour maloúborný, Galinsoga parvifloraPěťour maloúborný

Čeleď miříkovité.

6. června 2011 v 20:10

Čeleď miříkovité.

Květenství = okolík nebo složený okolík. Obsahují silice - charakteristická vůně. Listy - několikanásobně zpeřené. Plody - dvounažky.
Zástupci:
bedrník obecný
Bedrník obecný,Pimpinella saxifragaBedrník obecný,Pimpinella saxifraga
Bedrník obecný,Pimpinella saxifragaBedrník obecný,Pimpinella saxifraga
------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Bolehlav plamatý-prudce jedovatý
Bolehlav plamatý,Conium maculatumBolehlav plamatý,Conium maculatum
Bolehlav plamatý,Conium maculatum
----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Koriandr setý.Jednoletá bylina používána jako koření do orientálních pokrmů.

Koriandr- Coriandrum sativum- semena Koriandru- 200 ksKoriandr- Coriandrum sativum- semena Koriandru- 200 ks
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Kmín kořenný.
Kmín kořenný,Carum carviKmín kořenný,Carum carvi
--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Čeleď růžovité.

30. května 2011 v 18:29
Čeleď růžovité.
Kuklík městský.
Kuklík městský,Geum urbanum Plody = nažky se zobánkem.
----------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Kontryhel obecný.
----------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Mandloň obecná.
Mandloň obecná (Prunus dulcis)

Čeleď brukvovité.

30. května 2011 v 18:20
Čeleď brukvovité.
Zástupci.
Řeřišnice luční.
Řeřišnice luční (Cardamine pratensis)Řeřišnice luční (Cardamine pratensis)

Ředkev ohnice. Plod = lusk.
Ředkev ohnice,Raphanus raphanistrumŘedkev ohnice,Raphanus raphanistrumŘedkev ohnice,Raphanus raphanistrum

čeleď pryskyřníkovité

30. května 2011 v 18:11
Čeleď pryskyřníkovité.
Zástupci.
Orlíčky.
Orlíček (Aquilegia hybridum)

čemeřice okrouhlolistá.
Čemeřice okrouhlolistá (Helleborus cyclophyllus)

Ptačí obři a trpaslíci

6. února 2011 v 20:10
Řád běžci
-zakrnělá křídla, nemohou létat
- silné nohy
- na hrudní kosti není vyvinutý hřeben.
Zástupci:
Pštros dvouprstý - největší žijící pták, dorůstá do výšky až 260cm, hmotnost 100kg,
                                    
                                          samec

Pštros dvouprstý

samec a samice
Soubor:Ostriches cape point cropped.jpg


Nandu pampový. Je menší, vytváří hejna. Všežravý. Žije v jihoamerických savanách.
Soubor:Greater Rhea (Rhea americana) -Argentina-8.jpg

Emu hnědý.Hnědý, býložravý. Váží 20 - 55 kg, měří 150-190 cm. Vyskytuje se v Austrálii.
Soubor:Emoe.jpg

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------


Ptačí trpaslíci - řád svišťouny - kolibřík zelený. Má štíhlá srpovitě zahnutá křídla,ocas vidličnatě větvený, trubicovitým zobákem saje nektar z květů.
Kolibřík zelený (Colibri thalassinus)

Lesní stromoví ptáci - pěvci

11. ledna 2011 v 21:18
Mezi lesní stromové ptáky patří též mnozí pěvci.
Zástupci pěvců, kteří  nemají  fotografii v učebnici.

Sýkora modřinka.
Sýkora modřinka (Parus caeruleus)

Sýkora uhelníček.
sýkora uhelníček s červeným brčkem



Sýkora babka.

Budníček lesní.

Soubor:Phylloscopus sibilatrix Barco Reale 1.jpg

Nejznámější sladkovodní ryby.

27. září 2010 v 12:13

Obrázky některých sladkovodných ryby nemáme v učebnici a proto si je může prohlídnout tady:

Kaprovité ryby.
Jelec tloušť.Rozpoznávací znaky: válcovité tělo, velká kulatá ústa, velké šupiny s černým síťováním, zakulacené ploutve, řitní ploutev spolu s břišními má červenou barvu, ocasní ploutev černá

-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Karas obecný.

tělo má vyšší než kapr,nemá vousy.




















-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Parma obecná
Parma je svojí anatomií uzpůsobena k životu v tekoucích vodách, zejména u dna. Má štíhlé, válcovité tělo. Její rypec je poměrně dlouhý, s masitou tlamou ve spodním postavení, která je vybavena čtyřmi vousky.
parma_obecna.jpg
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Lososovité ryby. Typickým znakem je malá tuková ploutvička.
Pstruh obecný potoční.
Soubor:Bachforelle.jpg

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Pstruh duhový.
Soubor:Oncorhynchus mykiss mid res 150dpi.jpg
-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Lipanovité ryby.
Lipan podhorní.Má nádherně tvarově, barevně zajímavou hřbetní ploutev nazvanou u samců praporec.


[Thymallus+thymallus.jpg]Lipan podhorní

--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Poznámky

24. února 2010 v 20:33
Řád: Ploutvonožci.
Žijí na mořském pobřeží. Obratně se pohybují ve vodě, pomalu na souši, jsou výhradně masožravci. V době rozmnožování se sdružují do kolonií.
Tuleň obecný, lachtan jihoafrický, mrož lední.


Řád: Zajícovci.
Zajíci mají hlodavé zuby a v horní čelisti dva páry řezáků. Mláďata zajíce se rodí osrstěná,
vidí a brzy běhají. Mláďata králíka se rodí holá a slepá.
Králík domácí, králík divoký, zajíc polní.

Řád
hlodavci.
Jsou to býložravci, výjimečně všežraví živočichové. Mají neúplný chrup složený z předních zubů a stoliček. Přední zuby stále rostou. Nazývají se hlodáky. Mezi stoličkami a hlodáky je v obou čelistech bezzubá mezera. Špičáky chybějí.
Zástupci: veverka obecná, myšice lesní, křeček polní, sysel obecný, hraboš polní, svišť horský, ondatra pižmová, hryzec vodní, myš domácí, potkan domácí, krysa obecná, bobr evropský, bobr kanadský.



Řád sudokopytníci.
Hmotnost těla opírají o dva prsty - třetí a čtvrtý. Ostatní prsty na končetinách zakrněly. Prsty jsou zakončeny rohovitými kopýtky.
-nepřežvýkavci - jednoduchý žaludek. Chrup úplný- mohutné špičáky.
Prase domácí. Zavalité tělo, porostlé štětinami. Hlava se zužuje v rypák. Je všežravec,potravu si vyhledává čichem.
Prase divoké. Hroch obojživelný. Velbloud dvouhrbý. Lama alpaka .

-přežvýkavci-žaludek je složený z několika oddílů. Jsou to býložravci.
Chrup neúplný - v horní čelisti pouze zuby třenové a stoličky.
Složený žaludek -ústní dutina, bachor, čepec, vrací se potrava do tlamy rozžvýká se potrava= mechanické zpracování → jícen,kniha, slez = chemické trávení.
Na hlavě nápadné rohy. Výborný čich.
Tur domácí,ovce domácí, koza domácí, srnec obecný, jelen lesní, - samci jelenů a srnců mají na hlavě parohy.

Řád lichokopytníci.
Lichokopytníci jsou velcí býložraví savci. Na nohách mají jeden nebo tři prsty zakončené kopytem. Jsou nepřežvýkaví, chrup je úplný, špičáky jsou zakrnělé. Většina lichokopytníků má tělo přizpůsobeno k rychlému běhu.
Zástupci: kůň domácí, osel domácí, zebra Böhmova, nosorožec bílý, nosorožec indický.

Řád chobotnatci.
Největší žijící suchozemští savci. Zástupci = sloni.
Sloni jsou charakterističtí dlouhým chobotem, kly a sloupovitýma nohama. Jsou to býložravci. V přírodě žijí ve stádech. Samice rodí většinou jedno mládě.V současné době žijí na Zemi druhy - slon africký a slon indický.

Řád kytovci.
Mořští živočichové, stavbou těla přizpůsobení životu ve vodě. Přední končetiny mají přeměněny v ploutve. Nemají srst. Někteří mají rohovité kostice v čelisti a živí se planktonem, jiní ozubené čelisti a živí se dravě. Mléčné žlázy vyvinuté v jenom páru. Dýchají plícemi. Vydávají zvuky - dorozumívají se.
Velryba grónská, plejtvák obrovský, vorvaň tuponosý, delfín obrovský.

Řád letouni.
Přední končetiny přeměněny v křídla s tenkou létací blánou. Dělí se na hmyzožravé netopýry a býložravé kaloně. Někteří tropičtí letouni, upíři, se živí krví jiných savců. Naši netopýři přezimují v jeskyních. Letouni se dobře orientují v prostoru pomocí echolokace.
Netopýr velký, netopýr ušatý.

Řád hmyzožravci.
Přizpůsobili se různému prostředí. Živí se převážně hmyzem. Mají dobře vyvinutý čich, hmat, někteří i sluch. V ústech mají množství ostrých drobných zoubků. Do skupiny hmyzožravců patří například krtek obecný, ježek západní, ježek východní, rejsek obecný.

Řád primáti.
Dobře se přizpůsobili životu na stromech. Často žijí v organizovaných tlupách. Mají dobře vyvinuté mimické svaly, které používají k dorozumívání. Mozek je již dobře vyvinut, drápy na prstech se přeměnily v nehty. Pětiprstá končetina, palec postavený proti ostatním prstům. Mají dokonalý zrak. Mezi primáty patří poloopice a opice, které dělíme do tří skupin - na opice úzkonosé, ploskonosé a lidoopy.
Zástupci: lemur kata, malpa kapucínská, vřešťan pláštíkový, kočkodan obecný, kočkodan bělozelený, pavián babuin, gorila západní, šimpanz učenlivý, orangutan bornejský, orangutan sumaterský.

Hmyzožravci

19. února 2010 v 21:23
Mezi hmyzožravce patří i rejsek obecný. Je jedním z našich nejmenších savců.

Rejsek obecný

Primáti

19. února 2010 v 21:17

Do řádu primáti patří poloopice.

Lemur kata.


Lemur kata
_____________________________________________________________________

Ploskonosé opice.

Malpa kapucínská
Malpa kapucínská.



Vřešťan pláštíkový (Alouatta palliata)

Vřešťan pláštíkový.



_______________________________________________________________________


Úzkonosé opice.



Kočkodan obecný

Kočkodan obecný.
__________________________________________________________________

Lidoopy.


Stříbrohřbetý samec gorily Popis obrázku chybí
Gorila západní.(samec) Šimpanz učenlivý.

Orangutan

Sýkora modřinka

24. listopadu 2009 v 20:10

Sýkora modřinka (Parus caeruleus)


Sýkora modřinka (Parus caeruleus)


Sýkora modřinka je velmi krotký pták dorůstající 11,5cm a váhy 9-12g. Hnízdí v dubnu až červnu většinou v dutinách stromů, ale také v budkách. V sezení na vajíčkách a krmení mláďat se střídají oba rodiče. Sýkora modřinka se živá semeny, oříšky, pavouky a hmyzem. Při nedostatku potravy oštipuje také pupeny stromů.

pelikán severoamerický

3. listopadu 2009 v 19:11


Pelikán severoamerický (Pelecanus erythrorhynchos)
pelikán severoamerický

ještěrka obecná

14. října 2009 v 21:40
Ještěrka obecná (Lacerta agilis)
Pár

Ještěrka obecná - je silně ohrožený druh, který obývá okolní suché a slunné stráně, meze i okraje lesů. Od dubna do října jsou ještěrky aktivní, za teplých dnů zejména během rána a později odpoledne. Velká horka a chladna přečkávají v úkrytu.
Je to skutečně neobyčejně čilé, asi 20 - 25 cm dlouhé zvířátko, které se dovede rychle pohybovat, bleskově měnit směr a mást tím nepřítele. Loví stejně obratně - v mžiku skočí po brouku a mouchy chňapá v letu. Požírá také pavouky a červy. Drobný hmyz polyká přímo, větší brouky si nejdřív opracuje: zbaví je chitinových tvrdých částí a pak si na nich teprve pochutná. Je velice pilná, loví hlavně v teplých slunných dnech a vychytá velké množství hmyzu. U samečků převládá ve zbarvení zelená barva a středem se podélně táhne hnědý pruh. Bříško samečků je zelenožluté, na bocích jsou skvrny s bělavými tečkami. Ve zbarvení samiček převládá hnědá, bříško mají bělošedé. Toto základní zbarvení má však mnoho odchylek.
Každá ještěrka obecná má své stálé loviště, kde loví, klade vejce, skrývá se a které si obhajuje proti vetřelcům po řadu let. Je velmi plachá, při sebemenším podezřelém zvuku bleskově zmizí do svých úkrytů - štěrbin mezi kameny nebo do nor drobných hlodavců. Když se jí útěk nezdaří a je napadena, obětuje ocásek. Stává se to dosti často, protože ještěrky mají mnoho nepřátel, zmije, užovky, lišky, kunovité šelmy, dravé ptáky, čápy a volavky. Ještěrky odhazují ocas nejen při mechanickém podráždění, když ji třeba nešikovně chytáme do ruky, ale i z vnitřního popudu. Některé ocasní obratle mají totiž uprostřed zeslabené a obklopené zvláštními svaly. V určité situaci se tyto svaly prudce smrští a ocas se v zeslabeném místě oddělí. Okolní svaly se kolem pahýlku stáhnou a ránu uzavřou. Odlomená část ocásku se ještě nějakou dobu mrská a upoutává pozornost nepřítele. Ale kde už je zatím ještěrce konec!
Uchopíme li ještěrku opatrně do ruky a narovnáme jí tělíčko, ocas drží. Stačí však způsobit jí bolest, a svaly okamžitě zapracují, ocas se oddělí. Odlomená část po čase opět naroste. Nově narostlý ocas je o něco kratší než původní a také poněkud jinak zbarvený.I šupiny mají trochu jiný tvar. Může se také stát, že se ocas neoddělí od těla úplně a ještěrce naroste nový. Pak můžeme pozorovat jev v přírodě velmi řídký - dvojocasé zvířátko. V novém ocase však už nemůže regenerovat páteř. Místo ní se vyvine druh pevného vaziva, který ocas vyztužuje.
Ještěrka obecná obvykle v říjnu zaleze pod kořeny stromů nebo do jiných zemních dutin a uloží se k zimnímu spánku. Teprve v dubnu, když začíná hřát slunce a "na svatého Jiří vylézají hadi a štíři", opouští svůj úkryt. V květnu až červenci kladou samičky vajíčka. Bývá jich pět až patnáct, zahrabaných v mělkých jamkách. Přibližně po dvou měsících se líhnou malé ještěrky.

slepýš křehký

10. října 2009 v 22:39
Slepýš křehký - Anguis fragilis
[ fauna - zvířata ]
Tento druh ještěra, někdy mylně považován za hada, je nezasvěcenými preventivně vybíjen, což je absolutně nesmyslný krok. Jednak z důvodu jeho neškodnosti, nejčastěji totiž požírá žížaly, slimáky, pavouky a hmyz. Za další bychom si měli uvědomit, že zabitím slepýše se vystavujeme sankcím, protože je legislativně chráněn jako silně ohrožený druh.

třída
plazi - (Reptilia)
řád
šupinatí (Squamata)
čeleď
slepýšovití (Anguidae)
rod
slepýš (Anguis)

Vzhled



Slepýš křehký (Anguis fragilis)


Slepýš křehký
(klikněte pro detail)
Slepýš křehký je ještěrka bez nohou, která může dosahovat délky až 50 centimetrů. Má malou, poměrně vysokou hlavu, která je tupě zakončená. Od protáhlého trupu je téměř neoddělená. Po celé délce hřbetu se táhnou dva pruhy větších šupin. Šedá až bronzová barva dává slepýšovi vyniknout. Částečně se odlišuje vzhled samečků a samiček. Samičky, stejně jako mláďata mají na hřbetě úzký hnědě zbarvený proužek. Stejné pruhy se pak objevují i na jejich bocích. Zespoda jsou samice tmavohnědé, někdy dokonce až černé. Slepýš-samec má hřbet i boky bez barevně odlišeného pruhování. Pouze na břiše je patrný tmavý proužek. Někteří samčí jedinci mohou mít na hřbetě a na bocích světle modré skvrnky.
Rozšíření
Známé jsou dva poddruhy slepýše křehkého. Jeden z nich, Anguis fragilis fragilis, se hojně vyskytuje takřka v celé Evropě a severní Africe. V Evropě neobydluje oblasti Irska, Krymu, jihu Španělska, většinou není k nalezení na středomořských ostrovech, ve Skandinávii a v Laponsku. Druhý, Anguis fragilis colchicus, je hojný především v jihovýchodní Evropě, na Kavkaze a v Íránu. Sporadicky ho můžeme najít i na jihovýchodní Moravě, běžnější je na Slovensku. Na území České republiky je rozšířen hlavně mezi nadmořskými výškami 400-700 metrů. Nalézt ho můžeme jak v nížinách, tak v horských oblastech nad 1000 metrů n.m.

Způsob života a potrava

Slepýš Křehký
(klikněte pro detail)
Slepýš křehký je věrný svému stanovišti, proto ho můžeme na témže místě potkávat i několik let. Převážně však žije skrytě a to i díky svému pomalému pohybu. Vyhledává vlhčí místa. Na zimu se ukrývá často do kompostů na zahrádkách, přebývá ve vyhnilých pařezech nebo zimuje v norách hlodavců, skalních škvírách, kamenitých sutích nebo dokonce na odpadních skládkách. Zimu přečká ve společnosti svých druhů případně jiných zástupců plazů nebo obojživelníků. Přes zimu hybernuje, tj. ukládá se k zimnímu spánku.
Slepýši loví v noci. Aktivní jsou především časně zrána a za soumraku nebo po teplých deštích, kdy hledá potravu. Narazit na něj můžeme ale i přes den, a to od jara do podzimu. Většinou se ale přes den ukrývá, především v mechu a pod kameny. Jako potrava mu poslouží hlavně žížaly, pavouci, slimáci, mnohonožky či pavouci. Pochutnává si také na různých druzích hmyzu a především na larvách, hlavně na motýlích housenkách.
Rozmnožování

Slepýš křehký
(klikněte pro detail)
Slepýš dosahuje pohlavní dospělosti během 3. až 5. roku života. Již od dubna zahajují páření, ale jen v nížinách. S nadmořskou výškou se čas k páření posouvá k letním měsícům a především se zkracuje, omezuje se jen na teplejší období roku. Slepýši jsou vejcoživorodí, cizím slovem ovoviviparie (vejcoživorodost). To znamená, že vejce se zárodky mladých jedinců se vyvíjí v těle matky a ti se líhnou těsně před porodem, během něj a nebo těsně po jeho skončení. Gravidní (březí) jsou samice 2 měsíce. V tomto období je můžeme běžně zahlédnout při slunění. Běžně mívá jedna samice 5-25 mladých.
Mláďata jsou 7-9 centimetrů dlouhá. Na svět se z vejce dostávají krouživými pohyby.
Ochrana
Ke své ochraně využívají slepýši odlomení části svého ocasu, který se ještě nějakou dobu mrská a tím odvádí pozornost predátora od slepýše samotného.
Pohybuje se plazením jako hadi. častokrát kvůli tomu skončí pod koly aut na silnicích a polních cestách. To je dáno i jeho relativně pomalým pohybováním se. Lidé ohrožují slepýše křehkého nejen svými dopravními prostředky, ale mnozí ho i preventivně vybíjejí, protože ho považují za hada.
Slepýš je ovšem legislativně chráněn jako silně ohrožený druh a proto bychom h měli spíše ochraňovat.
český název
slepýš křehký
latinský název
Anguis fragilis
hlavní znaky
protáhlý trup, malá, tupá hlava, šedé až bronzové zbarvení, na hřbetě 2 řady větších šupin, samice na hřbetě a na bocích hnědé pruhy, samec má tmavý úzký pruh na břiše
způsob života
(v tlupě, samostatne v paru...)
rozšíření Čr
celá
rozšíření svět
Evropa, severní Afrika, západní Asie, Kavkaz
potrava
žížaly, slimáci, housenky motýlů, pavouci, hmyz
doba březosti
(pripadne doba sezeni na vejcich u ptaku) 2 měsíce
počet mláďat
5-25
ochrana
legislativně chráněn - silně ohrožený druh

mlok skvrnitý

9. října 2009 v 20:18
Mlok skvrnitý (Salamandra salamandra)

K výuce ptáků

30. ledna 2009 v 16:47
Jelikož právě probíráme ptáky a mnozí z Vás si rádi připravují pěkné referátky do výuky, chtěl bych vás upozornit na vynikající stánky, ze kterých doporučuji čerpat informace (zapomeňte na wikipedii). Odkaz na ně je na těchto stránkách pod heslem ptáci.
Kdo by jej nenašel může zadat : www.nasiptaci.cz

Pro opakováni - Anatomie ryby

22. listopadu 2008 v 23:27
 
 

Reklama