6. ročník

Řád Blanokřídlí hmyz - podřád štíhlopasí

15. května 2011 v 9:52
Zástupci.
Žlabatka listová. Drobný hmyz vytváří hálky→vyvíjí se v nich jejich larvy.
hálka dospělec
-------------------------------------------------------------------------
Žlabatka řůžová.
dospělec hálka
------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Lumek veliký. Samičky nabodávají dlouhým kladélkem larvy jiného hmyzu a kladou do nich vajíčka.
Larva lumka pak vyžírá svého hostitele.
Lumek veliký (Rhyssa persuasoria)
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Mravenci -vytváří kolonie = mraveniště. Nejdůležitějším mravencem v mraveništi je královna - samička. Kolem které se seskupují dělníce. Samci brzy po oplození samiček hynou.Křídla mají jen v čase rojení-rozmnožování.
Zástupci.









Dělnice mravence faraóna hodují na nástraze.
----------------------------------------------------------------------------------------------------------
Mravenec žlutý.
------------------------------------------------------------------------------------

Mravenec žahavý.
Vzácný pohled na kopulující mravence rodu Myrmica. Okřídlená královna a trubec,
který několik minut po páření umírá.
Patří mezi jediný druh našeho mravence, který má stále fungující žihadlo.
Mravenec žahavý (Myrmica rubra)
--------------------------------------------------------------------------------------------------

Mravenec faraon - vyskytuje se v domácnostech, kde má teplo a dostatek potravy.

Dělnice mravenců faraónů hodují na nástraze.

Řád Blanokřídlí hmyz - podřád širopasí.

15. května 2011 v 9:03
Řád blanokřídlí.
- Mají 2páry nestejně velkých a řídce žilkovaných křídel.
- Na zadečku mají samičky kladélko, vosy a včely - žihadlo.
- Blanokřídlí - širopasí - zadeček se napojuje k hrudi celou šíří
(pilatky a pilořitky),
-larvy = housenice - mohou škodit na rostlinách.
- štíhlopasí - zadeček připojen k hrudi tenkou stopkou
( žlabatky, lumci, mravenci, vosy, čmeláci).
-------------------------------------------------------------------------------------
Zástupci.
Podřád širopasí.
Pilatka zelená.
Samičky pilatek mají zoubkované kladélko, kterým naříznou hostitelskou rostlinu a do ní nakladou vajíčka.
-------------------------------------------------------------------
Pilatka švestková -larva.
---------------------------------------------------------------------------------
Pilořitka veliká. Samička svým kladélkem vyvrtává dlouhé chodbičky do dřeva.
Do nich naklade vajíčka, Larvy se živí dřevem a poškozují rostlinu.
----------------------------------------------------------------------

Noční motýli.

5. dubna 2011 v 12:25
Noční motýli - méně výrazné zbarvení, tykadla mají nitkovitá nebo hřebenitá.
Můra zelná škodí na zelenině. Mladé housenky vyžírají do listů pouze jamky a malé otvory, zatímco odrostlé sežerou list prakticky celý. Vytváří dvě generace. První žije od května do června, druhá od konce července do října. Samice klade žlutá vajíčka ve shlucích po desítkách na spodní stranu listů hostitelských rostlin. Po dvou až třech týdnech se líhnou housenky.
Mamestra brassicae

--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Osenice polní velmi významný škůdce celé řady rostlin - řepy, vinné révy, obilovin, zeleniny atd.

Agrotis segetum - osenice polní



--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Dlouhozobka svízelová létá ve dne. Má velmi dlouhý sosák a letem připomíná kolibříka.
Hyloicus pinastri
---------------------------
-
-----------------------------------------------------

Motýli.

5. dubna 2011 v 11:53
Motýli .
Motýli se dělí zpravidla do dvou skupin:
Denní motýli - pestře zbarvené, tykadla mají zakončena paličkou.
Zástupci, kteří nejsou vyobrazený v učebnici.
Bělásek řeřichový má malé oranžové skvrny n a1. páru křídel. Stadium larvy tvá krátce. Živí se především řeřišnicí luční (Cardamine pratensis) a česáčkem lékařským (Alliaria petiolata), popř. dalšími brukvovitými rostlinami.
Anthocharis cardamines - samiceAnthocharis cardamines - samec
samice sameček
--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Babočka bodláková je nejrozšířenější motýl na světě. Je schopná žít na všech lokalitách i v nejvyšších polohách alpínského stupně. Na jaře přilétají jedinci z jihu a zakládají první generaci. Poslední generace se částečně vrací do Středomoří. Samice kladou vajíčka jednotlivě na živné rostliny - v ČR zejména bodláky (Carduus spp.) a pcháče (Cirsium spp.).
Vanessa cardui
------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Perleťovec velkýje příbuzný babočkám.
Jednici žijící v horách jsou obvykle tmavší než jedinci z nížin. Černá kresba na křídlech u nich zabírá větší plochu.
Argynnis aglaja
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Modrásek jehlicový kopulace.
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Okáči mají na křídlech,,oči" , jejichž počet a umístění se různí podle druhu.
Okáč luční. U nás je všude rozšířený a hojný. Samci vyhledávají samice patrolováním i vyčkáváním na vegetaci. Samice se páří pouze jednou za život. Pak už jen klade vajíčka a saje nektar.
Maniola jurtina - samec - rubManiola jurtina - samec
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Okáč voňavkový.
Brintesia circe
--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Okáč bojínkový.
Melanargia galatheaMelanargia galathea - rub

Korýši

28. února 2011 v 21:37
Nejvíce korýšů žije v moři.Langusty mají málo vyvinutá klepeta nebo je úplně postrádají.
Langusta obecná
Žabernatí - Langusta obecná
----------------------------------------------------------------
Garnát obecný. Vyskytuje se v Středozemním a Černém moři.
Žabernatí - Garnát obecný
------------------------------------------------------------------------------------
Mezi drobné korýše patří beruška vodní. Tělo má shora zploštělé.
Beruška vodní (Asellus aquaticus)
---------------------------------------------------------------------------------
Životu na souši se přispůsobila svinka obecná.Žije ve vlhku pod kameny,
v tlejícím listí i ve sklepech.
Svinka obecná (Armadillidium vulgare)

Členovci -pavouci.

19. února 2010 v 21:41

Běžník kopretinový číhá na svou kořist většinou na květech rostin, může se ale vyskytovat i na listech. Nedospělí běžníci vytvářejí tzv. ,, babí léto".



Běžník kopretinový

______________________________________________________________________

Vodouch stříbřitý, jeden z nejjedovatějších pavouků v ČR (některé zdroje uvádí nejjedovatější), navíc je to jediný druh pavouka na světě, který žije trvale pod vodou. Sameček, viz foto, je vyjímečně větší (tělo 10-15mm) než samička (cca 9mm), což u pavouků není častým jevem. Pavouk neumí vstřebávat kyslík obsažený ve vodě, proto si mezi rostlinami pod vodou vytvoří jakousi horizontální plachetku, pod kterou si nosí vzduchové bubliny. Vyleze na hladinu, otočí se, zkříží zadní nohy a chloupky na zadečku zachytí při zanoření vzduch (vzduchovou bublinu), kterou si zavleče pod vyrobenou plachetku. Tuto činnost opakuje tolikrát, dokud nemá vytvořený dostatečný prostor pro své činnosti, jako svlékání, přijímání potravy atd. Toto obydlí mu vydrží týdny až měsíce, kyslík však musí pravidelně doplňovat. Tento druh nalezneme v tůních, bažinách, kanálech a rybnících. Ikdyž se jedná o jednoho z nejjedovatějších pavouků, jedu nemá mnoho, proto při proražení lidské kůže nezpůsobí více bolesti než vosa. Živí se rybím plůdkem, pulci a vodním hmyzem.

Vodouch stříbřitý
___________________________________________________________________________

Cizopasní ploštěnci.

3. prosince 2009 v 21:05
Tasemnice bezbranná.
Popis
Na hlavičce má čtyři přísavky. Dosahuje délky až 10 metrů (rekord je 18m).


Životní cyklus

Nejprve parazituje v krevním oběhu hovězího dobytka. Poté vytvoří boubel (klidové stádium) v jeho svalovině, odkud se pak dostane do trávicí soustavy člověka.

Tasemnice bezbranná




Tasemnice dlouhočlenná (Taenia solium, Linné, 1758 ) je lidský parazit z čeledi tasemnicovitých. Mezihostiteli jsou prasata, zejména prase divoké.


Popis

  • hlavička (skolex) je téměř kulovitá, po obvodu jsou rozloženy čtyři přísavky, které společně s věncem ostrých háčků na vrcholu hlavičky umožňují tasemnici se pevně uchytit na sliznici tenkého střeva, kde žije.
  • články těla (proglotidy) se směrem dozadu postupně rozšiřují. Poslední z nich dozrávají v pohlavní proglotidy naplněné oplozenými vajíčky nebo embryi. Zralé proglotidy se odtrhují a s trusem, nebo i vlastním pohybem se dostávají z těla hostitele...

Životní cyklus

Jestliže prase pozře oddělené proglotidy, uvolní se z nich v žaludku vajíčka, z nichž se vylíhne larva zvaná onkosféra. Onkosféry jsou krví zaneseny do svalu, kde se z nich vytvářejí boubele (cysticercus cellulosae), bělavé váčky ve svalech (uhrovité maso). Nedovařeným, nebo špatně prouzeným masem se dostává boubel do žaludku člověka. Zde se z boubele vychlípí hlavička, zachytí se ve sliznici tenkého střeva a začne vytvářet tělní články a dospívá v tasemnici. Existují také druhy tasemnic parazitující v játrech.
V České republice a v rozvinutých zemích se prakticky nevyskytuje, protože díky dnešnímu způsobu chovu nepřicházejí prasata s lidskými fekáliemi do styku a nemají tak možnost infikovat se vajíčky.
Tasemnice dlouhočlenná

Prvoci - Měňavky

21. října 2008 v 16:59
Jelikož jsme při probírání prvoků neměli tu čest pozorovat měňavku velkou, měli bychom si ji ukázat alespoň tady.
Něco málo na zopakování:
Měňavka velká se pohybuje pomocí panožek (tj. přeléváním cytoplazmy a vytvářením vychlípenin v pelikule). Živí se tzv. Fagocytózou, jejíž princip jsme si už vysvětlili. Vznikají tak potravní vakuoly, ve kterých se potrava tráví. Ještě nutno připomenout,že měňavka žije ve vodním prostředí (a to jak ve vodě, tak ale i v půdě).
Obr. Měňavka vytváří panožky

Obr. Dobře jsou patrny potravní vakuoly
 
 

Reklama